Kdo řekl: „Všechno shořelo na popel? Už nikdy na Zemi neosejete semena?“ Kdo řekl, že Země zemřela? Ne! Ona jen na chvíli usnula. Mateřství nelze sebrat u Země, nevzít, stejně jak nevyčerpat moře. Kdo uvěřil, že Zemi upálili? Ne! Ona zčernala lítosti. Jak průřezy zákopů dolehly, a jámy jsou jak rány odkryté, obnažené nervy Země nadpozemské strádání znají. Ona snese vše, přečká. Nepovažuj Zemi za mrzáka! Kdo řekl, že Země nezpívá, že navěky umlkla? Ne! Zvoní ona, nářky potlačuje, ze všech svých rán, z průduchů. Vždyť Země - to je naše duše! Holinkami nerozdupeš duši! Kdo uvěřil, že Zemi upálili? Ne, ona schovala na chvíli.
© Edvard Sidoryk. Překlad, 2020