O záři svící se mnou noc se dělí, tvůj obraz něžně orámuje dým. Neříkejte, že čas je lékař skvělý, že všechno zmizí spolu s ním! Mé dny teď budou plné tichých přání, vždyť odplulo vše, čím jsem mohl žít. A ona o tom nemá ani zdání, že vzala s sebou veškerý můj cit. O záři svící se mnou noc se dělí, tvůj obraz něžně orámuje dým. Neříkejte, že čas je lékař skvělý, že všechno zmizí spolu s ním! Mé srdce se teď stalo prázdnou pouští a nenajdete k němu žádný klíč. Jen troska z písní - ta mne neopouští, to ostatní si ona veze pryč. O záři svící se mnou noc se dělí, tvůj obraz něžně orámuje dým. Neříkejte, že čas je lékař skvělý, že všechno zmizí spolu s ním! Vlastní cíl znám - však cesta k němu schází. Kdo do srdce mi nehtem zaryje, najde jen zbytky slov a prázdných frází - ostatní pluje k břehům Francie. O záři svící se mnou noč se dělí, tvůj obraz něžně orámuje dým. Neříkejte, že čas je lékař skvělý! Spíš zmrzačí, spíš zláme nežli zcelí - a potom všechno zmizí spolu s ním.
© Jana Moravcová. Překlad, 1988