V paměti mám ten ukrutný boj - smrt brala všechno kolem. Tichounce zářil hvězdnatý roj nad bitevním polem. Padala hvězda - a já jsem si přál, abych to všechno přežil. Té hloupé hvězdě jsem důvěru dal, chtěl jsem jí věřit. Už jsem si myslel, že smůla je pryč - dál mě ponese země! Proradná hvězda však spadla jak míč zrovinka ke mně. Rozkaz je rozkaz. Tak hajte svou čest! Nešetřte patronami! Na vlastní výložky několik hvězd dáte si sami. Na nebi hvězd je jak v rybníce ryb - pro víc jak tisíc přání. Než hloupá smrt by mi slušelo lip vyznamenání. A hvězdu bych svému synovi dal, měl by ji k hraní. Oblohou hvězda pluje si dál - kam, nemám zdání.
© Jana Moravcová. Překlad, 1988
© Habža. Hudba & Provedení, 2010