Snad každý vždy po svém všechno obrátí si, každý má jiný vkus, dobře to vím. Už génius Einstein psal o tom své spisy a relativita jde v patách jak stín. Obleček módní jsem na sebe vzal - a všichni hned křičí, že jiný člověk prý ze mne se stal. A to se mi příčí. Však couvni či kývni - vše je relativní, vše-ci-čko. Skrývali nahotu kožešinami předkové naši - tak kázal jim mrav. Pohodlí žádné, to posuďte sami, však bohužel neměli jinačí háv. Pár kožešin jsem si teď na sebe vzal - a všichni hned křičí, že jiný prý člověk ze mne se stal. A to se mi příčí. Však couvni či kývni - vše je relativní, vše-ci-čko. Zalíbilo se mi v rytířské zbroji, nepoznán přicházím k přátelům sám. Jak Shakespearův hrdina v děsivém boji volám, že za koně království dám. Pak kdekdo se zasmál, když jsem tu tak stál a kdekdo teď křičí, že jiný prý člověk ze mne se stal. A to se mi příčí. Však couvni či kývni - vše je relativní, vše-ci-čko. Jak nepman teď širák a španělku nosím, potlesk je zbytečný, jak račte znát. Že jste mne poznali? Tak tady - prosím! - Poslední kostým si převléknu rád. Namísto španělky bičík jsem vzal pro potěšení. Hned jiný prý člověk ze mne se stal - a pravda to není. Jen buďte klidní - vše je relativní, vše-ci-čko.
© Jana Moravcová. Překlad, 1988