Pojďte honem, dobří lidé, nečekejte na konec! Uslyší, kdo hned sem přijde, o carovi hroznou věc. Představte si tuhle scénu: Mocný car by si moc přál hodit dceru Agrafenu na krk tomu, kdo by bral. Pochopte to, vážení, že to je těžké házení. Z lesa cestou u potoka kůň si s carem utíká. Vtom car slyší toho cvoka loupežníka Slavíka. Závistí se car hned klepe - a teď dělá pokusy. Hvízdat chce - a zboř se světe - strká prsty do pusy. To chce honem strhnout křik, ať z cara není loupežník.                                                                                                        
© Jana Moravcová. Překlad, 1988
© Habža. Hudba & Provedení, 2010