Je zakouřeno. Tváře všech se slily. Jsem před zrcadlem. Nevidím se tam. Taneční páry už se unavily - a já přece svou píseň dozpívám.                 Už půl roku mne objímají mrazy a srdce svírá neúprosný led. A ledoborec v tomhle moři schází a svou pamětí nezahřeju svět.                 I hudebníkům už se hrbí záda, svírá se kruh a já v něm stojím sám. Tak jenom klid! Po mně se úsměv žádá - a já přece svou píseň dozpívám.                
© Jana Moravcová. Překlad, 1988
© Habža. Hudba & Provedení, 2014