Na hromadných hrobech, tam nestává kříž
A nechodí k nim plakat vdovy.
Sem k věčnému ohni se nosívá spíš
Kytice s prostými slovy.

Dřív se tu na zadní stavěla zem,
Teď klid je tu, kovově chladný.
A osudy jsou spojeny v jediném,
Soukromý není tu žádný.

Ach, ten věčný oheň! To tank hoří v něm,
To chalupy ruské se boří,
To plane snad Smolensk a snad říšský sněm,
To snad srdce vojáka hoří.

Ne, naříkat vdovy tu neuslyšíš,
Sem mířívá krok rozhodnější.
Na hromadných hrobech, tam nestává kříž,
Nej sou však tím veselejší.