- Já Baba Jaga, řečená noha-hnát, se na stoupě vozívám lesem. Já na ruskej lid nechci si stěžovat, v polívce celkem se snese. Mám toho dost, na kuřích nohou žít, už jsou samá křečová žíla. Jó, nějak nám najednou neslouží ta naše nečistá síla. - Se mnou to máte tak: Já jsem byl vlkodlak, mistr na převtělování. Já chtěl jednou bejt ryba anebo rak a poplet jsem si zaklínání. Takže co jsem to teď, těžko s jistotou říct. Rozhodně ne krásná víla. Jó, nějak nám najednou neslouží ta naše nečistá síla. - Co já říkat mám, když jsem hastrman a hrnečků mám jako máku? V bazénu dušičky nenachytám, to spíš kopanec do čumáku. Navíc mám žít ve věčný vlhkosti, trápí mě revma a kýla. Jó, pozbyla veškerý vážnosti ta naše nečistá síla. - Je to jak zlej sen, dneska bejt hejkalem, když hejkalka nemá mě ráda a z dutýho stromu mě vyštvala ven. Teď má vodníka kamaráda. Už nevěří se na zlý mocnosti, k čertu už se neposílá. Jó, pozbyla veškerý vážnosti ta naše nečistá síla.                                    
© Milan Dvořák. Překlad, 1997
© Milan Dvořák + Věra Slunéčková. Provedení, 2012