Čtyři běžej ve vedoucí skupině, každej věří, že ho úspěch nemine, Každej myslí, že mu zbylo nejvíc sil, aby na nejvyšší stupeň vystoupil. Někdo srdce zlý a někdo nevinný, každej výslech od trenéra pokyny, každej nadupanej, ve formě a fit, ale jenom jeden může zvítězit. Na tu slávu přišla sem televize s rozhlasem. Hbití komentátoři, co nit neztratí, zasvěceně hovoří k dění na trati: Je to vyrovnaný běh, šance nejasné, ale nasazení všech prostě úžasné! První zabírá a maká, dobře ví, jakou cenu pro něho má vítězství, že když bude tvrdej, vydupe si tu cestu k dávno vysněnýmu korytu. Pročpak nevede ho radši ideál? On mu osud, když byl mladší, málo přál. Máloco si dovolil, měl i hlad, před sebou jen jeden cíl - trénovat. Tomu každej rozumí, prvního svět nakrmí, ale druhej, kdepak ten, praví zkušenost, na druhýho zbude jen ohlodaná kost. To ten druhej nemá choutky všežravý. Prožil dětství v dostatku a ve zdraví. Jenom o slávě a o úspěchu sní, nohy vyhazuje vejš než ostatní. Jak se do zatáčky ladně naklonil! Žádný obavy, že padne. To je styl. taktiky i strategie je to král a jak spořádaně žije, jen tak dál! Žádný kiksy náhodný, žádný řeči nevhodný. Vstoupí na sportovní trůn s kupou vavřínů, bude umět zástupům dělat hrdinu, rozhazovat z pláten kin spousty moudrejch rad a těm začínajícím sloužit za příklad. Třetí po oválech krouží spoustu let. Vždycky byl ten spolehlivej druhej sled. Teď si nejspíš někdo v prvním natrh sval nebo snad se nad ním trenér slitoval. A tak v uších neodbytně struna zní: Koukej, ať tu šanci chytneš. Poslední. Rve se, jako když byl frajer zamlada, ví, že jestli nevyhraje, odpadá po nevalném výkonu do zadního vagónu, tam, kam zhaslý hvězdy jdou čekat na infarkt - cíl se striktní místenkou, nikdy víc už start. A ten čtvrtej, to je vůbec divnej pták. Běží pronic zanic, zkrátka jenom tak. chvíli zaspurtuje, když má náladu, chvíli zůstane zas klidně pozadu.                     Ale ale, co to je? Už se blížil cíl. Běžec vzdal to bez boje, náhle zastavil. Kašle na to doslova, to je tedy věc! tak se přece nechová pravý sportovec. Čtyři běžej ve vedoucí skupině, někdo ze zištnosti, někdo taky ne. O co komu běží, o co komu jde? Lopatky se vyboulujou na zádech. Čtyři letěj ve vedoucí skupině.  
© Milan Dvořák. Překlad, 1997