Rjng volný, gong - a z tribun řev se rozlehl a pak si na mně Boris Budkejev už zkouší levý hák. já udržím se na nohou, jsem chycen provazem. On dá mi ránu dělovou a už mě líbá zem. A Budkejev zatím, když nesmí mě bít, si určitě myslí, že krásné je žít. Už sedm soudce počítá a já se nezvedám. Pak celé kolo utíkám a v rohu usedám. A vůbec není pravda, že se šetřím na konec. Bít jen tak lidi do tváře je pro mě těžká věc. A Budkejev zatím, když v ringu je klid, i v rohu si myslí, že krásné je žit. A tribuny už hvízdají, že jsem chlap zbabělá, a Budkejeva žádají, ať dá mi do těla. A on mě taky dohání, ač prchám ze všech sil. Já šeptám mu, že přehání, aby tak nebláznil. Jenže jak mě má slyšet, když on je tak fit a myslí jen na to, že krásné je žít. Dál jeho nohy tančí fox ve stopách nohou mých. Je sportem celých mužů box, je sportem statečných. On uštval se tou honěnou a náhle na zem pad. Pak sudí zdvihl ruku mou, co neumí se prát. I vleže si myslel, že je žít nádherné. Pro někoho jo a pro někoho ne.
© Milan Dvořák. Překlad, 1997
© Milan Dvořák. Provedení, 2008
© Michael Kyselka. Provedení, 2017