Řval jsem: Hanba! Všichni v čele s mistrem přišli o šachovou korunu! Na jednotě řekli: Tak se chystej, pomůžeš nám zpátky ke trůnu. Fisher ovšem není žádná hnida, se šachovnicí prej jde i spát, varianty jako šlajfky střídá. Nevadí, však já jsem taky třída, známej expert na ševcovskej mat. Jo, ty moje pevný svaly, jo, ta moje silná pěst! Ta když bouchne, tak se svalí bílá dáma na há šest. Kamarád, co hraje fotbal, říkal: Jen ne bránit, nedáš - dostaneš. No a co se křídelní hry týká, patičkou mu můžeš skopnout věž. Fasoval jsem ragbistickou výstroj, krátký sprinty začal trénovat, silovou hru cvičil s hokejistou. Zkrátka myslím, že mám výhru jistou, že mu ani nemusím dát mat. Hlavně když se páteř zpevní, když se svalstvo rozvíjí. Doufám, že to bude zjevný už po první partii.
O boxu ví Fisher starou belu, ujistil mě trenér boxerů. Nesmíš si ho ovšem pouštět k tělu. Uplatni svůj rejstřík ůderů. Potom jsem si párkrát zahrál s Talem, abych nabyl pravý kuráže. Překvapenej šum se rozleh sálem, když jsem v mariáši vyhrál málem. Tal pak pravil: Ten to dokáže! Při nějaký drobný smůle, když si člověk není jist, platí na to síla vůle nebo direkt na čelist.
V jídelně, kam chodím na průkazku, vycpává mě kuchař výživou se zeleninou a bez omastku. A mám zákaz myslet na pivo. Řek mi: S tou tvou zdravou žravou chutí jeho střelce rázem spolykáš. Těžký figury si nenech vnutit, člověku je po nich na vrhnutí. Koně, ty se hoděj na guláš. Počkejte, vy vraný koně, jak já s váma zatočím! Fisher bude rád, když po něm na tom fleku neskočím. Ne že by snad sejčků bylo málo. Občas taky přišel anonym. To mě však jen zdravě hecovalo, abych si řek: Popereš se s tím! Jeden cvok mi volal skoro s pláčem, že prej ať si dobrej pozor dám, že ten Fisher místo s protihráčem hraje každý ráno s počítačem. Nevadí, já mu to spočítám! Nedočká se, exšampión, toho, že bych trapně vzdal! Dneska jdu spát jako pión, zejtra vstanu jako král.
         
© Milan Dvořák. Překlad, 1997