Kdybych boháč byl Jako mořskej car, Jen mi třpytku hod a já zaberu. K nohám složím ti jako vzácnej dar všechnu pozemskou i vodní nádheru. Z křišťálu dům dal bych postavit, sám bych na řetězu žil jak pes. Všech svejch pramenů stříbrnej třpyt, všechno zlato ze svýho dna bych snes. Kdybych v rukou měl jenom beznaděj, v domě taky nic kromě holejch stěn, tak mi, pane můj, přece sílu dej, abych nezpackal tu pouť životem. Z křišťálu dům dal bych postavit, sám bych na řetězu žil jak pes. Všech svejch pramenů stříbrnej třpyt, všechno zlato ze svýho dna bych snes. Kdybych měl se dát proto zastřelit, neměnil bych tě, stojím ve slově. chovám k tobě tak něžnej, vřelej cit jako k madoně Rafaelově. Z křišťálu dům dal bych postavit, sám bych na řetězu žil jak pes. Všech svejch pramenů stříbrnej třpyt, všechno zlato ze svýho dna bych snes.
© Milan Dvořák. Překlad, 1997
© Přemysl Rut. Provedení, 2015